Srdcem mysli je označována podle tibetského buddhismu právě srdeční čakra a jednou z jejích kvalit je moudrost.

Z moudrosti srdce však můžeme čerpat až po uzemnění a plném vědomém spojení s tělem. Tak už začínáme propojovat systémy, které náš uspěchaný a výkonově zaměřený život odděluje. Zanořujeme mysl do celého těla. Tady ovšem cesta ke zdroji moudrosti nekončí.

Potřebujeme toto spojení vnímat a prociťovat. Nechat klesnout mysl do srdce neboli ponořit se do hlubší klidnější a prostornější vrstvy mysli. 

Právě ta srdce otevírá všemu, co jsme, umožňuje nám tím projít,

resp. protančit se, a tak se osvobozovat od nánosů minulosti a hlavně využívat potenciál přítomnosti, rozvíjet se a zrát.

A taky žít současnost s potřebnou stabilitou i flexibilitou, odvahou i pokorou, posílenou odolností a důvěrou v život, tak jak přichází.